| Outpost Camp |
|
17.10.2008 Plán na první den byl rozumně dorazit na místo zvaný Outpost Camp, který se mělo stát pro dalších pár dnů naším táborem. Po rozumným vstávání (8am) jsem se potkal se zbytkem týmu, kterej dorazil přes noc (Wendy, což je borka, která celou tuhle akci pojala jako trénink na Aconcaguu, kam se chystá o pár tejdnů pozdějc, Vanessa, Lili, Paulo a Luiz). Ke snídani bylo něco, co jsem na horách eště v životě neměl ... míchaný vajíčka, slanina, toustíky, hash browns ... super ... ale jak se později ukázalo, na Whitney je lepší preferovat suchou stravu Po snídani jsme nacpali všechno jídlo který jsme nesli dál do protimedvědových nádob, což je vyžadováno (asi i celkem oprávněně). Přes noc totiž není možný mít žádný jídlo u sebe, a všechno musí bejt v těchhle věcech, do kterých se medvědi nedostanou (a že tam fakt žijou - viz. moje předchozí akce v Sequoia NP). Celkem 6 soudků, z nichž jeden jsem samozřejmě vyfasoval já
Lone Pine Lake
Díky tomu, že jsme měli v plánu ujít jen asi 3 míle, nikdo moc nepospíchal. Ono to ostatně ani moc nešlo - můj batoh při odchodu z parkoviště vážil 47 lbs. (táhnul jsem ještě něčí stan, a pár hrnců), podobně na tom byli Behzad, Wendy a Delano ... a to jsme si ještě po hodince cesty s Behzadem rozdělili obsah dalšího bear canu, protože Peter na tom nebyl zrovna nejlíp. Celkově ale pohodová cesta, se zastávkou u Lone Pine Lake, kde se Behzad a Ricardo snažili ulovit pár pstruhů ... Ricardo celkem úspěšně (6 nebo 7), Behzad už míň (0).
Outpost Camp
Odtud už to bylo jen pár desítek minut na Outpost Camp, kde jsme postavili stany (opět kromě mě), a začli dělat večeři (těstoviny s nějakou omáčkou). Po večeři jsme umyli nádobí (další velmi nezvyklá činnost
|
. Dalším specifikem na Whitney je, že každej, kdo tam jde, musí táhnout veškerej "human waste" sebou (tzn. že není možný nechat nic na cestě). Aby bylo možno tohodle dosáhnout, společně s permitem každej účastník obdrží speciální uzavíratelnej igelitovej pytel, přičemž však každej doufá, že ho nebude muset použít