Příprava, cesta

K celý akci jsem se dostal celkem náhodou, když jsem takhle jednou seděl po volejbale v Sangrii (bar na Hermosa Beach), a Erica (jedna z brazilek, která chodila do stejný class) se zmínila, že jedou v říjnu na Mt. Whitney. Okamžitě jsem zavětřil šanci, a zeptal se, jestli náhodou ještě není jedno volný místo ... no a náhodou poslední volný místo ještě bylo, takže jsem neváhal, a okamžitě se nacpal do týmu ! Adam (další ze spoluhráčů z volejbalu) se o totéž pokoušel o 30 vteřin pozdějc, ale v tu chvíli bez úspěchu (permit byl pro 14 lidí). Nakonec pár lidí odpadlo, takže se do týmu dostal i Adam.

Trochu netradičně, týhle akci předcházela poměrně precizní příprava několik týdnů dopředu. Další netradiční věc, tuhle přípravu jsem neměl na starost já, ale hlavní organizátor Delano. Trošku nezvyk, sice nebylo úplně špatný nepřemýšlet o věcech jako je cesta, jídlo, mapa, apod., ale na druhou stranu jsem měl pocit, že nevím do čeho jdu (se svojí vrozenou leností jsem samozřejmě nezjišťoval žádný informace, který nebyly vyloženě nezbytný).

První část akce se odehrála 29.9.2008 v domě Delana, a měla spíš informativní charakter, kdy Delano sděloval ostatním, že by si sebou měli vzít spacák, stan, karimatku, oblečení, apod. Ok, většina informací byla pro mě úplně zbytečná, ale aspoň bylo dobrý potkat lidi, který na tu akci pojedou (protože krome Ericy jsem neznal vůbec nikoho). Tak nějak vyplynulo najevo, že to bude naprosto pohodová akce, normálkou na Whitney, navíc rozložená do tří dnů, a s poměrně značným komfortem (tj. teplý vydatný jídlo každej den). Což byl pro mě další nezvyk ... no ale proč ne :-)

Díky tomu, že jsem sebou z ČR přitáhnul vetšinu potřebnýho vybavení, chyběl mi jen spacák, stan, a karimatka. Spacák jsem koupil, na stan jsem rezignoval a koupil jen žďárák (v USA bivy sack), a karimatka mi byla zapůjčena kámoškou Laurou (a patří jí za to můj dík ... i když mýmu poděkování tady s pravděpodobností blížící se absolutní jistotě nebude rozumět ). Na poslední chvíli jsem zjistil, že jsem doma nechal i dlouhý spodky a rukavice, takže poslední večer před odjezdem jsem ještě byl narychlo shánět věci v REI.

Odjezd byl naplánován na 16.10.2008 s tím, že me Adam (pro kterýho se nakonec uvolnilo místo) vyzvedne v práci před 5pm, dojedem k domu Ricarda, a odtud v 5.15pm společně s Ericou a Fernandou jedním autem směr Whitney Portal. Nakonec jsme vyrazili až krátce před šestou, protože se Erica nedokázala dostat z práce dřív (a i tak celou cestu autem odpovídala na e-maily). K cestě jako vždy nic, po vymotání se z LA to byla jen cca 4hodinová cesta po dálnici s jednou zastávkou v In&Out na burger. Zajímavá začala bejt až v městečku Lone Pine, kde jsme odbočili z hlavní silnice do kopců, a já poprvý spatřil cíl cesty .... z východu vypadá skutečně impozantně a nedostupně.

Dalších 10 mil jsme se motali do kopce a kolem 11pm dorazili do campu, kde už čekal Delano, Behzad a Peter, kteří dorazili o pár hodin dřív. První co mě zaujalo byly prázdný lahve od piva jménem Pilsner Urquell na stole ... takže bylo hned o čem mluvit Kolem půl jedný ráno už ale byli všichni ve stanech (resp. v mým případě v bivy sacku).