|
První Big Wall, Ovčji Kuk (360m), cesta Prijatelju Moj, 3+ (F), 2 dýlky, 80m
Datum: 23.8.2006
Třetí den lezení už jsme měli vápno malinko ošáhnutý, takže jsme chtěli zkusit něco delšího. Volba padla na Ovčji Kuk cestou Prijatelju Moj, a to ze dvou důvodů:
a) Lehká cesta, jako první vícedýlková ideální
b) A byla k ní cedule ze silnice, což pro nás bylo taky dost podstatný, vzhledem k tomu, že jsme neměli průvodčíka :-)
Po chvíli hledání jsme došli pod nástup cesty, nejty tak po 4 metrech, pohodovka, takže jsme se namontovali do sedáků, helem, lezeček ... teda až na Bohouše, kterej to odhadnul tak, že to poleze v pohorkách. Budiž, jeho volba ...
Na sedák jsem navěšel prakticky všechen matroš co jsem měl, i když by teoreticky neměl bejt potřeba a stačilo by 10 presek, tak jistota je jistota, nikdy nevim kdy se to bude hodit, a stejně bych to musel táhnout v báglu. Vyrazil jsem nahoru k prvnímu štandu, bylo to i celkem položený, vyloženě kolmý úseky tam snad ani moc nebyly, prostě pohodovka. Jenom na jednom místě jsem pro jistotu založil i smyci, protože mi ty nejty připadaly moc daleko od sebe .... ale jinak žádná komplikace. Dolez jsem k prvnímu štandu, kterej vypadal asi tak, že byla v nejtu našroubovaná malinká majlona. Fajn, cvaknul jsem do ní HMSku ať mam víc místa na matroš (páč v tý majloně bylo místo tak ja nednu karábli), cvaknul odsedák a pro jistotu ještě lano.
Jak jsem si tak seděl, k jsem slyšel jak se někde pode mnou Bohouš s Drbošem dohadujou (těžko říct o čem, byl jsem asi 40 metrů nad nima). Proč, to jsem zjistil o pár minut dýl když jsem viděl Bohouše jak to jde v pohorkách nejištěnej. ##########!!! Bez komentáře, se s nikým nebudu hádat ve stěně. Ale moc klidnej jsem nebyl, spíš naštvanej. Každopádně pár metrů pod štandem bylo těžší místo, který bych bez jištění neriskoval, což Bohouš naštěstí pochopil taky, takže zůstal pod ním, s tím že ho Drboš ze štandu dobere.
Já jsem dobral Drboše, ale bylo jasný, že ve 3 se tam nevejdem. To je taky nápad lýzt vícedýlkovou cestu ve 3 lidech ..... :-) Každopádně jsem prostě musel ze štandu vypadnout abych jim tam uvolnil místo, takže mi Drboš vrátil presky a já jsem pokračoval dál. Hned nad štandem bylo asi nejtěžší místo celý cesty, ale po chvíli váhání jsem ho taky přelez, dál už to nebylo nijak těžký, jen jsem měl občas problém najít další nejt, ta skála byla dost členitá. Kousek pod vrcholem byla ještě taková špice, kterou jsem nejdřív zkoušel přelýzt vrchem, ale nakonec jsem ji obešel kolem. Překrok a dál na vrcholek už v pohodě, po kamenech.
S Drbošem na Ovčjim Kuku (foto Boroš)
Super, já jsem nahoře, jenže co s těma dalšíma dvěma daleko pod sebou, když tam nebylo slyšet vůbec nic, navíc lano skoro nešlo vytáhnout, jak bylo v 10 preskách a eště přes členitou skálu, a kolem tý špice. Takže jsem se vrátil kousek zpátky, k tý špici, abych lano aspoň co nejvíc zkrátil a šlo líp tahat nahoru. Taky tam odtud bylo aspoň neco málo slyšet, takže jsem pochopil, že Bohouš jde dolů a Drboš půjde za mnou. Pár minut čekání, pak další obtížná domluva s Drbošem, ale nakonec začal lýzt nahoru. Za nějakou dobu byl u mě, a dolezli jsme ještě kousíček na vrchol. Nezbytná tatranka, fotka, obtížná domluva s Bohoušem kterej nás chtěl dole z cesty vyfotit. Nakonec jsme sbalili lano a šli druhou stranou dolů, už v pohorkách, na lezečky to nebylo. Nějak kolem 13 jsme mohli bejt dole, takže jsme se přesunuli vejš do kaňonu na jednodýlkový.
Rozhodně si nepamatuju všechny cesty co jsme vylezli, jen vím, že jsem dal na prvním tuším nějakou 4c (F), která se mi den předtím nepodařila vylýzt ani na rybu (stačilo se jen postavit druhou nohou ke skále a šlo to samo :-)), a možná ještě nějakou cestu na pravý straně za potokem, a pak jsme se přesunuli k cestě weisses ???něco??? (název si nepamatuju, ale byla to tušim 5a nebo 5b. Zrovna na ní lezla borka kterou jsem potkal den předtím nahoře na stěně se stejným problémem jako jsem tam měl já, tj. rajbásek jako prase. Jenže ona ho vylezla, našla tam nějakej stup. Já o dva metry vedle ne :-)
No to je jedno, dali jsme cestu vedle napravo, malinkej převis, na prvním celkem v pohodě (v průvodčíkoj ta cesta nebyla). Mezitím co jsme ji lezli se borky s jedním typem přesunuli o cestu vedle, takže jsme měli volný to 5a/b. Bohouš ji vytáhnul, Drboš ji pak dal TR. Když jsem jistil Drboše, tak ta borka zrovna nabízela "rychlou energii", tak jsem neodmítnul a nechal se nakrmit :-D No a pak jsem si tu cestu taky vylez RP, krásná, taky jeden převis, ale celkem slušný chyty, takže to šlo i celkem plynule a mohlo to vypadat akčně :-)
To je ona. Cesta myslim ! Ne borka, to je zrovna ta druhá :-D (foto Drboš)
Protože vedle nás už vylezli i tu poslední cestu co tam zbejvala, nějaká 5c (na fotce to leze ta borka. "Hezky pěkně !" :-D), a šli jinam, tak jsme ji zkusili taky. Drboš na prvním moc úspěšnej nebyl, nedostal se ani pod převis ....snažil se to oblýzt zprava , ale moc mu to nešlo. Pak ji zkoušel Bohouš, ale nebyl o moc úspěšnější. No tak když to nevylez on, tak jsem si moc šancí nedával. Ale nalez jsem na to, a tam jsem zjistil ze je to fakt docela těžký, ale že by to mohlo jit a s trochou štěstí to udržim. Tak jsem si nechal zezdola hodit kostku maglajzu (páč nikdo z nás neměl pytlik - příště už takovou chybu neudělám :-)), vysusil ruce, chytnul to, vytahnul se, a ve visu na jedny ruce s minimalni oporou nohou cvaknul nejt nad převisem :-)
Ufff .... no hezký no, ale jak dál... Oběma rukama uz se tam dalo udržet, ale vytáhnout se nahoru to prostě nějak nešlo. Asi po dvou pokusech jsem spadnul do presky, tak jsem v ní chvíli zůstal viset abych vyklepal ruce, ale ani opakovaný pokusy nebyly úspěšný .... takže jsem se nechal pustit dolů. Čímž vzniknul problém, že mi tam zůstala viset jedna preska :-D Fajn, takže jsem vylez cestu vedle, cvaknul lano do karabiny nahoře a pak se snažil dostat se na cestu která vedla pět metrů vedle. Muselo to asi vypadat zajímavě, taky dybych se na tý skále neudržel, tak by mě to kyvadlo vyhodilo na druhou stranu, ale nakonec to dopadlo, a preska byla úspěšně dole. Pro dnešek konec, balíme ....
|
